Ing. Václav Novotný, Ph.D.: “Baví mě, že doprava je mezioborovým odvětvím.”

Václav Novotný sice začínal jako projektant dopravní infrastruktury ve společnosti Atelier T-plan, ale již od roku 2014 je specialistou udržitelné mobility v Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Ve zdejší Kanceláři dopravní infrastruktury se specializuje na plánování udržitelné mobility včetně alternativních pohonů, koncepci dopravy v územním plánování a strategických dokumentech, statickou dopravu a spolupráci s akademickou sférou. Je jedním z klíčových členů pracovní skupiny projektu P+, tedy Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí, a je aktivním aktivním členem řady dalších pracovních skupin či komisí v rámci hlavního města Prahy (například Strategie podpory alternativních pohonů, Komise Rady hl. m. Prahy pro Parkování nebo Komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima). Je spoluautorem řady strategických dokumentů či menších studií.

Na Fakultě dopravní se zaměřoval především na městskou a příměstskou kolejovou dopravu. I v současné době se v rámci oboru DOS s ním můžete potkat – vyučuje totiž předmět Doprava v územním plánování a je jedním z vedoucích projektu Udržitelná mobilita v Praze.

Václav je rovněž autorizovaným inženýrem pro dopravní stavby ČKAIT, spoluautorem řady schválených či projednávaných územních plánů (Ledvice, Děčín, Most, Rokycany, Přelouč, Přeštice, …), zásad územního rozvoje či jejich aktualizací (Jihomoravského, Karlovarského a Moravskoslezského kraje), či koncepcí (například Koncepce dopravy města Hodonína, cyklogenerelu města Dobřan).

A co říká o své práci a o studiu na oboru DOS?

Jak si mám nějak přesněji představit Tvojí práci?

Jako cokoliv, co se týká zlepšování dopravního systému Prahy J. Velkou část pracovní doby trávím na různých pracovních jednáních, kde domlouváme různé nové projekty, nebo posouváme dále projekty stávající, zbylou část pracovní doby pak trávím tvorbou dokumentů, jejichž potřeba z jednání vyplyne. Obvykle to bývají různé části strategií, například Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí, nebo konkrétních realizačních projektů, například rekonstrukce nějaké ulice. Občas se také zúčastním nějaké konference, nebo přednášky, a to jak pasivně, tak i aktivně, nebo si přečtu nějaký odborný článek o tom, jak dopravu plánují v zahraniční.

Co Tě na Tvé práci baví?

Nejvíce mě asi baví rozmanitost mé práce a také spolupráce s velkým množstvím specialistů z úplně jiných oborů. Je to tím, jak je doprava mezioborovým odvětvím, výsledkem je, že se stále učím něco nového a taková práce mě tak prakticky nemůže začít nudit, leda mě může naštvat :-). Nesmím také zapomenout, že mě na mé práci hodně baví to, že mě neskutečně naplňuje. Od malička jsem přemýšlel, co bych v Praze udělal jinak a teď k tomu mohu svou prací přispět. Za pět let, co na IPR pracuji, se mi navíc podařilo vybudovat si síť kolegů z různých institucí města, s kterými mám pocit, že táhneme za jeden provaz a snažíme se Prahu posunout dál, můžu se tak na ně s důvěrou obracet.

Jak vzpomínáš na studium oboru DOS?

Velmi pozitivně 🙂 Z oboru DOS jsem měl vždy pocit, že nám chce dát opravdu velký rozsah vědomostí a prostřednictvím některých vyučujících se to i velmi dařilo. Samozřejmě, že některé předměty byly tak trochu nutné zlo, ale to je tak ve škole vždycky. Vždy se mi také vybaví velké množství času strávené u semestrálních prací, které mě ale vlastně téměř vždy hodně bavily, takže ani to není negativní vzpomínka. I přes časovou náročnost semestrálních prací si však člověk mohl dopřát i aktivní trávení voleného času nebo nějakou tu brigádu v podobě dopravního průzkumu pro Fakultu a za vydělané peníze pak cestovat. Doprava mi díky oboru DOS přirostla ještě více k srdci.

A co Ti absolvování oboru DOS dalo (či naopak nedalo) do Tvé pracovní kariéry?

Program DOS byl pro mou kariéru velmi vhodně sestavený, protože jsem dostal především rozhled, a to jak v dopravě, tak v různých jiných odvětvích. To jsem pochopil ale až v práci, jak moc silný základ a rozhled mi Fakulta dala. Velmi si také vážím toho, že byla možnost účastnit se různých exkurzí či přednášek, které mi ukázaly praktickou stránku věci. Za mého studia obor DOS, resp. DS ještě neobsahoval témata jako telematika nebo konstrukce vozovek, zejména vozovky jsem se musel hodně doučovat na autorizaci ČKAIT. To už je teď ale naštěstí jinak. Co mi ale v oboru chybělo, bylo řekněme lidský rozměr plánování dopravy a dopravní infrastruktury, tedy to proč se lidé rozhodují pro daný dopravní mód, proč cestují, nebo jak se jich ptát na jejich preference, neboli s nimi participovat, nebo jak s nimi komunikovat. To ale v oboru bohužel stále chybí, snažíme se to studenty alespoň učit v našem společném projetu FD a IPR Praha Udržitelná mobilita v Praze.