Dopravní obsluha Letiště Václava Havla Praha je dlouhodobě nevyhovující

Letiště Václava Havla Praha je bezpochyby nejvýznamnějším mezinárodním letiště v Česku s 17,8 mil. odbavených cestujících v roce 2019. Letiště není pouze “pražské”, ale slouží jako přístupový bod k letecké dopravě prakticky pro celé území Česka. Dopravní obsluha Letiště Václava Havla Praha je však dlouhodobě naprosto nevyhovující, a to nejen z pohledu obyvatel Prahy, ale obyvatel celého Česka.

Ve vyspělých zemích jsou naprosto standardně letiště takového významu obsluhovány kvalitní a atraktivní železniční dopravou. Příkladem dobré praxe je například Stockholm Arlanda Airport. Srovnání je to i zajímavé z toho důvodu, že Švédsko má počet obyvatel zhruba stejný jako Česko, Stockholm má počet obyvatel zhruba stejný jako Praha. Letiště Arlanda je sice od centra Stockholmu vzdáleno 46 km, spojení je však zajištěno vlakem – Arlanda Expresem – s jízdní dobou 18 minut mezi letištěm a stockholmským hlavním nádražím. Traťová rychlost na podstatné části trasy je 200 km/h, cestovní rychlost spojení dosahuje hodnoty přes 160 km/h.

Arlanda Express (46 km na Stockholm Central za 18 minut).

Druhým příkladem může být Vienna International Airport. Vídeňské letiště ležící cca 25 km východně od centra Vídně bylo nejdříve spojeno s městem vlaky CAT, nyní v železniční stanice u terminálů zastavují spoje ÖBB railjet nejvytíženější linky Salzburg – Linz – Wien. Změnu provozního konceptu umožnila výstavba nového Wien Hauptbahnof. Výsledkem je, že cestující z Lince a Salcburku mohou dojet přímým vlakem přímo na letiště, s ostatních směrů s jedním přestupem na vídeňském hlavním nádraží.

ÖBB railjet v železniční stanici Flughafen Wien.

Pražským letištěm projde v průměru 48 000 cestujících denně, navíc v areálu letiště je až 14 000 pracovních míst. Přesto je areál letiště dostupný pouze autem a z veřejné dopravy pouze autobusovou dopravou. Pro spojení z letiště do centra města je třeba využít linku 119 na Nádraží Veleslavín a následně pokračovat linkou A pražského metra. Dále je areál obsluhován linkou 100 ze Zličína a dalšími zejména regionálními autobusovými linkami PID). Není divu, že drtivá většina zaměstnanců i cestujících využívá k cestě z letiště či na letiště individuální automobilovou dopravu, což je dlouhodobě neudržitelný stav.

Nejlepší nabídka veřejné dopravy pro spojení Letiště Václava Havla s Prahou.

Dopravní obsluha letišť nejen regionální/příměstskou, ale i dálkovou železniční dopravou v podobě rychlého a kvalitního železničního spojení letiště a okolních větších měst či významných turistických cílů je výhodná zejména z následujících důvodů:

  • vytváří konkurenceschopnou a udržitelnou alternativu k cestě na letiště osobním automobilem (z pohledu obyvatele území)
  • vytváří podmínky pro rozvoj turistického ruchu i v zajímavých místech v okolí (v okruhu až 200 km)
  • umožňuje koncentrovat většinu letecký provoz do jednoho velkého kvalitně vybaveného letiště a odpadá poptávka regionů po vlastním malém mezinárodním letiště (jehož nákladný provoz musí často region dotovat)
  • tvoří z letiště skutečný multimodální přestupní bod

V současné době je ze strany Správy železnic připravována modernizace železniční trati Praha – Kladno s připojením Letiště Václava Havla Praha (viz www.zeleznicenaletiste.cz) s termínem dokončení spojení Praha – letiště v roce 2028.

Schéma připravované tratě Praha – Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla Praha (zdroj: Správa železnic).

První studie železnice na letiště však vznikly již v roce 1994, o stavbě se reálně uvažovalo v 90. letech. Pokud se spojení v roce 2028 podaří dokončit, lze říct, že Česku realizace železničního napojení svého nejvýznamnějšího mezinárodního letiště trvalo 34 let. Je však potřeba mít na paměti, že například soupravu ČD railjet v železniční stanici Letiště Václava Havla Praha neuvidíme. Provozní koncepce v současnosti odpovídá městské/příměstké železnici primárně v relacích Masarykovo nádraží – Letiště Václava Havla Praha a Masarykovo nádraží – Kladno. Nejenže dálkovou dopravou letiště obsluhováno nebude, ale cestující, který do Prahy přijede vlakem a bude pokračovat na letiště, případně návštěvník Česka, který přiletí do Prahy, ale bude chtít vlakem pokračovat do Plzně, Kutné Hory, Jižních Čech či například do Brna, bude muset absolvovat přestup (cca 730 m pěší trasy) mezi hlavním nádražím (uzel dálkové železniční dopravy) a Masarykovým nádražím, kde budou končit vlaky z letiště. I přesto je připravovaná trať v tuto chvíli nejlepším dostupným řešením a měla by být pro stát, Prahu i Správu železnic jednou z hlavních priorit.

Řešení dopravní obsluhy Letiště Václava Havla Praha veřejnou dopravou je bohužel ukázkovým příkladem absence strategického dopravního plánování i pomalé rychlosti realizace dopravní staveb v Česku. Pokud je cílem dopravní politiky státu, aby Letiště Václava Havla Praha nebylo regionálním letištěm pro Prahu, ale aby bylo letištěm první volby cestujících pro spádovou oblast České republiky, jižního Polska a příhraničního Saska a zároveň být preferovaným přestupním uzlem
(viz Dlouhodobá koncepce a strategie rozvoje Letiště Praha), je třeba zajistit jeho kvalitní napojení nejen na městskou/regionální, ale i dálkovou železniční dopravu. Je poté k zamyšlení, proč Letiště Václava Havla Praha míjí i současná koncepce vysokorychlostních tratí v Česku (Rychlá spojení)…

Vysokorychlostní vlak ICE v železniční stanici na letišti Frankfurt nad Mohanem.